Expozice
Be-60 Bestiola (1935)
Letuschopná ledadla„Zajímavé sportovní, cvičné a turistické letadlo z továrny Beneš-Mráz z Chocně“ Historie letounu Na jaře 1935 založili inženýři Pavel Beneš a Jaroslav Mráz letecký podnik v Chocni, v němž zahájili vývoj a výrobu letadel pro moderní letecký výcvik a turistiku. Prvním z prototypů, které zde vznikly, byl dvoumístný celodřevěný letoun Benešovy konstrukce Be-60 Bestiola, s českým řadovým, vzduchem chlazeným čtyřválcem Walter Mikron II. V březnu 1936 předala
Bücker Bü 131 Jungmann
Stradivarius of light aircraft
Letuschopná ledadlaBücker Bü 131 Jungmann je německý dvoumístný cvičný akrobatický dvouplošník. Letoun byl navržen konstruktérem švédského původu Andersem J. Andersonem a poháněl jej řadový čtyřválcový motor Hirth o výkonu 60-78 kW (80-105 k). První let proběhl dne 27. května 1934.
Caudron G3
Francouzský pozorovací letoun z roku 1913
Letuschopná ledadlaLetoun zkonstruovali bratři Gaston a Renné Caudronovi v Rue již v roce 1911. Od roku 1913 létal ve Francii a také v zahraničí, dokonce v Číně. Caudrony létaly u vojenských jednotek, ale také v leteckých školách. Za první světové války se cvičili na Caudronech i čeští piloti jako na příklad významný legionář a pilot Vilém Stanovský. S letouny Caudron G3
Fieseler Fi 156 Storch (Čáp)
specialista na přistání na každé louce
Letuschopná ledadlaLetoun, který osvobodil Mussoliniho z vězení v Gran Sasso. Průzkumný a spojovací hornoplošník s velmi krátkým vzletem a přistáním Fieseler Fi 156 Storch patří mezi nejslavnější letadla druhé světové války. Nenápadný a tichý, schopný přistát na větší lesní mýtině se stal „očima“ německých pozemních jednotek v nevýznamnějších akcích „bleskové války“.
Fokker D.VIII
poslední Fokkerova stíhačka 1. světové války
Letuschopná ledadlaFokker D.VIII byl německý stíhací jednoplošník (proto také původně nesl označení E.V – E jako Eindecker), používaný v první světové válce německým a v poválečném období především polským armádním letectvem. Jeho konstruktérem byl Reinhold Platz a vyráběl se v továrně Fokker od července roku 1918.
Grade
školní letoun první české pilotky, Boženy Láglerové
Letuschopná ledadlaKonstruktér Ing. Hans Grade propadl zájmu o letectví v roce 1907, kdy zkonstruoval a postavil své první letadlo. Na letišti Bork (heide) v Braniborsku založil továrnu na výrobu letadel vlastní konstrukce a na svých "aparátech” školil značné počty pilotních žáků.
Klemm 25 H
lamač rekordů
Letuschopná ledadlaHistorie tohoto úspěšného cvičného a sportovního letadla začíná již v roce 1919, kdy Dr. Ing. Hanns Klemm, později označovaný za „otce německých sportovních letadel“, vytvořil první letoun L 15, určený pro motocyklový motor Indian, ale nakonec poháněný motorem Harley-Davidson.
Metoděj Vlach
první české letadlo
Letuschopná ledadlaMetoděj Vlach, přední montér a závodní jezdec továrny Laurin a Klement, patří k významným průkopníkům letectví u nás. Ač v dnešní době zastíněn známými jmény Kašpara a Čiháka, v době Rakousko-Uherska si byli popularitou rovni.
Morane Saulnier BB
francouzský bojovník
Letuschopná ledadlaJednomotorový dvouplošník, určený pro pozorovací lety, vznikl ve Francii během 1. světové války, v roce 1915. Vycházel z jednoplošné stíhačky Type N, jíž bylo přidáno druhé křídlo a prostor pro pozorovatele, umístěný za pilotním prostorem.
Nieuport XII
vojenský univerzál
Letuschopná ledadlaNieuport XII byl francouzský dvoumístný dvouplošník o rozpětí 9 m, vyráběný od roku 1915. Cvičné verze poháněl rotační motor Le Rhône 9C o výkonu 60 kW (80 k), stíhací stroje se silnějším motorem Clerget 9B o výkonu 97 kW (130 k) byly označovány jako Nieuport 12bis.
Pfalz E.I
německá, ale vlastně francouzská stíhačka z roku 1914
Letuschopná ledadlaFrancouzská letecká továrna Morane Saulnier vznikla v roce 1911 a začala vyrábět letouny označené Morane-Saulnier Type H. O dva roky později v roce 1913 zakupuje její licenci německá továrna Pfalz. V tomtéž roce kupují licenci i čeští bratři Čihákové a v Pardubicích staví identické letadlo pod názvem Rapid. A tak je záhada tří jmen vyřešena – jeden typ letadla létal
Piper Cub (L-4H)
letecký Ford Model T
Letuschopná ledadlaLetoun Piper Cub byl stěžejním výcvikovým typem amerických leteckých sil, na kterém se naučilo za 2. světové války létat 80 % tamních vojenských pilotů. Letouny používalo armádní letectvo (USAAF) i námořní pěchota (USMC) a Spojenci spolu s podobnými typy Taylocraft L-2 a Aeronca L-3, které byly všechny známé pod přezdívkou Grasshopper (kobylka luční).
Polikarpov Po-2 (U-2) Kukuruznik
letoun Nočních čarodějnic
Letuschopná ledadlaV roce 1927 vznikl v konstrukční kanceláři Nikolaje Nikolajeviče Polikarpova prototyp dvouplošníku U-2 (U jako učebnyj – cvičný), který se stal později legendou sovětského letectva. S více než 40 tisíci vyrobených strojů se stal patrně typem, jehož se vyrobilo ze všech letadel světa nejvíc kusů!
Přikryl-Blecha PB-6 Racek
letadlo, kterému osud nepřál
Letuschopná ledadlaJeho původní konstruktéři, pánové Přikryl a Blecha, se ve třicátých letech pokoušeli vyrábět jednoduchá letadla pro výcvik. Jejich konání však provázela obrovská smůla. I přes nesmírnou obětavost a nadání se jejich projekty nikdy nedostaly dál než k prototypům. Nejpovedenější letounek jejich konstrukce, PB-6 Racek, dokonce při jednom z prvních předváděcích letů pro ministerstvo národní obrany kvůli závadě na palivové instalaci
Sopwith Pup
první přistál na letadlové lodi
Letuschopná ledadlaZa 1. světové války se nad bojištěm ve Francii v září 1916 objevil stíhací letoun Sopwith Pup (Štěně). Oficiální název zněl Sopwith Scout, ale protože letoun vypadal jako zmenšenina dvoumístného stroje Sopwith ½ Strutter, dostal přezdívku Štěně, pod kterou je dnes známější než pod původním jménem.
Sopwith Triplane
Letuschopná ledadlaReplika anglické stíhačky Sopwith Triplane z roku 1916 Historie Letoun Sopwith Triplane byl navržen Herbertem Smithem , který vycházel z Trupu a ocasních ploch dvouplošníku Sopwith Pup. Prototyp vzlétl koncem května 1916 a v polovině příštího měsíce byl odeslán ke zkouškám do francouzského Furnes k „A“ peruti RNAS. Zde byl vyzbrojen jedním synchronizovaným kulometem Vickers ráže 7,7 mm. Stroj poháněl devítiválcový
Trempík
druhý československý amatérský letoun
Letuschopná ledadlaŠK-1 Trempík je druhý československý amatérský letoun z období po roce 1968. Je dílem inženýrů Jana Šimůnka a Jaroslava Kamarýta z bývalého Rudého Letova. Stavbu zahájili v r. 1969 a letoun byl dokončen roku 1979, kdy absolvoval zkušební let.
M-17 Universal
motorizovaný větroň s rozpětím 17 metrů
Statická letadlaUž v šedesátých letech dvacátého století se do Československa dostaly informace o pokusech motorizace kluzáku L-13 Blaník v zahraničí. To inspirovalo také naše tvůrce. První pokus udělali v Letňanském aeroklubu pod vedením konstruktéra VZLÚ ing. Frynty. Motor Walter A byl zabudován za kabinou nad křídlo.
Orlík VT-116
větroň ze zlaté éry československého plachtění
Statická letadlaV srpnu 1956 vzlétl poprvé výkonný laminární větroň Standard 15, který se později dostal po různých úpravách do sériové výroby jako VT-16 Orlík. Větroň byl zkonstruován ing. Jiřím Matějčkem pro plachtařské středisko v Brně - Medlánkách, kde vyrobili dva prototypy a sériovou výrobu předali do Orličanu v Chocni.
Letoun je amatérskou konstrukcí Vladislava Vernera, kterou začal realizovat v polovině šedesátých let za pomoci řady spolupracovníků z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu i jiných organizací na půdě svého domku v Brandýse nad Labem. Po náročné stavbě byl letounek s imatrikulací OK-YXA dne 23. 3. 1970 zalétán s naprostým úspěchem šéfpilotem VZLÚ Ing. Rudolfem Duchoněm.
W-02 Vari Eze
Statická letadlaKoncem osmdesátých let minulého století se úspěšný konstruktér letounu W-01 Brouček Vladislav Verner setkal s věhlasným americkým konstruktérem neortodoxních letadel Elbertem (Burtem) Rutanem, který měl velké zkušenosti s návrhem a stavbou letadel „kachní“ koncepce – tedy s výškovým kormidlem nikoliv na ocase, ale na přídi letounu. Toto inspirativní setkání přivedlo našeho konstruktéra na myšlenku postavit letadlo této koncepce, která je
Zlin Z-126 Trener
Stopětka
Statická letadlaZlín Trenér je dvoumístný jednomotorový dolnoplošník, který je konstruován pro ucelený letecký výcvik včetně akrobacie při obsazení jedním i dvěma piloty. Vzniklo mnoho modifikací a variant letounu, z nichž bylo mnoho vyváženo za hranice.
Beneš-Mráz Be-50 Beta Minor
Rozestavěná letadlaNa jaře 1935 založili inženýři Pavel Beneš a Jaroslav Mráz letecký podnik v Chocni, v němž zahájili vývoj a výrobu letadel pro moderní letecký výcvik a turistiku. Druhým z prototypů, které zde vznikly, byl dvojmístný celodřevěný letoun Benešovy konstrukce Be-50 Beta Minor, s československým řadovým, vzduchem chlazeným čtyřválcem Walter Minor 4.